Celej internet je opet plnej rad a navodu na Valentynske darky nebo jak DYI perfektni darek pro partnera.

Je hezky, kdyz si lidi davaj darky a jeste vic je hezky, kdyz lidi davaj darky me…

Dostavat darky neni vubec lehky. V mnoha pripadech to co dostanete je velkej shit a vy premyslite kdy a jak se toho zbavite a nebo naopak to co dostanete je natolik cool, ze se malem rozbrecite. Takze cela tahle tradice davani a dostavani darku je prekerni vec, ktera zakonite bude koncit slzama na jedny strane…

Osobne radeji davam, protoze ten stres, kterej mam, kdyz dostanu nejakej balicek a pomalu se prokousavam pres balici papir je k nesneseni.

Ten moment, kdy se modlite aby obsah nebylo nic co se vam nebude hodit do bytu nebo aby to nebylo zadny tricko ze Zara a uz premejslite nad tim jakej vyraz a slova nasadit at neurazite toho co vam ten darek dava…

Jasne, ja se tak nejak v prubehu celyho roku snazim sve okoli zasobovat radama co bych eventualne rad dostal, ale jsem casto nadsenej kazdou blbosti, co vidim, ze to vlastne svymu okoli nedelam vubec jednoduche.

Ale uprimne jsem v posledni dobe dostal par darku, ze kterejch nemuzu do dnes a nejde ani tak o tu vec samotnou ale spise o celou tu story kolem. A vlastne jsem stastnej za to jaky lidi mam kolem sebe protoze mam bez diskuze ty nejlepsi lidi jaky si muzu jen prat a nekteri z tech lidi jsou zatracene talentovani…

Svet je proste plnej darku, ktery nepotrebujete jako treba talire od Versace ale taky darku, ktery necekate a maji pro vas specialni vyznam jako treba zlata kocka.

Takze o cem vlasnte byl tenhle clanek? O darkach k Valentynu nebo o zlaty kocce a obrazech a nebo vlastne uplne o necem jinem?