Sladký devadesátky?!

Když se tenhle nápad zrodil v mý hlavě všechno to znělo strašně cool a krásně a já si říkal, jak skvělej z toho budu mít materiál na video a článek a všechno bylo totálně zalitý sluncem.

Realita byla kapku jiná…

I přesto, že 90s nejsou středověk je to přece jen nějakejch 20 let a během těch 20ti let vzniklo pár věcí, bez kterých se život v roce 2018 stane prostě náročnej.

Vydržet týden bez Netflixu, iPhonu a podobnejch věcí byl fail a já to dal stěží 3dny.

90s je doba, kdy nafukovací plastovej nábytek, diskman a Backstreet Boys bylo všechno! Mobilní telefony nebyly mobilní a panelákem se nesl zvuk analogového připojení k internetu kde v podstatě nic nebylo. Plastový košíčky na pečivo a pochoutkovej salát byl takovej mekáč tý doby a všichni čekali na rok 2000 s očekáváním, že se počítače zblázní a zotročí lidstvo.

Je těžký mluvit o celý dekádě (hlavně si začátek devadesátek nepamatuju) ale pamatuju si na Nokia 3210, která vyšla v roce 1999 a stála asi 15tisíc, což na tehdejší dobu byla cena asi jako dneska za iphone X. Jasný, mělo to 3řádkovej display, do paměti telefonu se vešlo 20 SMS a byl tam HAD takže multimedialní telefon pro businessmany a zlatou mládež. Cena jedný SMS se v tý době pohybovala mezi 3.50-6kč za 160 znaků. A paušál v tý době stál jako krém od Sisley. A místo mobilního internetu jsme si posílali pohledy.

Výhoda byla, že mobil v tý době měl málo kdo takže kredit vám vydržel celkem dlouho.

Do dnes nechápu proč existovaly telefoní budky na karty. Celá ta věc, že si musím koupit kartu, kterou vložím do telefonu v budce a někomu můžu zavolat(v případě, že si pamatuju číslo) mi příjde jako nesmysl, to jakože nemáš telefon doma bitch?

Přiznám se, že jsem tohle používal hlavně na prank cally.

Celá ta obsese kartama byla asi v devadesátkách normalní, protože karty pokémonů, hokejstů a telefoní karty byla celkem velká věc a cool lidi měli prostě hodně karet se kterejma dělali svuj business…

Udělat si selfie bylo dost náročný, pokud jste měli doma foťák, tak jste na něj museli udělat 36 snímků a pak zajít film vyvolat a pro fotky si dojít asi za týden.

Když jsem si sednul a začal přemejšlet čeho všeho se musím vzdát abych svůj život vrátil do devadesátek zjistil jsem, že vlastně úplně všeho.

Žádný Apple, žádný Youtube, žádnej Netflix a žádnej internet(teda internet existoval ale jen přes pevnou linku a tu prostě nemám).

Tohle byl ten moment, kdy jsem si řek, že jsem totálně v prdeli a můj život nemá smysl. Protože přežít jakkoli dlouho koukáním na ČT1 a posloucháním rádia NELZE!

Když mě přešla chuť skočit z Nuseláku(protože to byl v devadesátkách oblíbený zpusob sebevraždy) zaměřil jsem se na fashion. Tohle bylo easy. S ohledem na fakt, že jsou 90s o blbeým střihu a materialu mi stačilo zajít do Zary.

Devadesátky jsou momentálně dost v kurzu, takže šusťákovky, a sepraný denim nebo barevný věci najdete na každým kroku s lehkým twistem dnešní doby takže v tom člověk vypadá líp.

Ráno jsem si musel odpustit chia puding a brunche protože o tomhle v 90s nikdo neslyšel a Kale nebo Quinoa rozhodně nebyla v nabídce Carrefouru.

Celej tenhle test mi přinesl kopec vzpomínek. Hlavně na mý dětství, který jsem měl skvělý a jsem neskutečně rád, za svou rodinu, kterou miluju a tak nějak s odstupem času vidím, že přesto, že v tý době toho nebylo tak nějak moc, tak to co jsem měl bylo vlastně úplně nejvíc.

To ale nemění, nic na faktu, že bych si svý dětství užil na MacBooku a Snapchatu víc.

Absolutně chápu nostalgii po devadesátkách, svět byl tak nějak jinej a hezkej a chápu, že zrovna pro naší generaci to je sladkej návrat do nevinosti.

Pamatujete si na něco z toho o čem jsem mluvil? Nebo máte něco, co je pro vás fakt 90s?

 

UložitUložit

UložitUložit

UložitUložit

UložitUložit

You may also like

5 komentářů

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *